Zdravím lidičky, tak jsem dostala vnuknutí a trošec inspirace k dalším změnám. Jaké? Zbavit se co nejvíce plastových věcí v domácnosti, teď nemyslím třídění odpadu, ale to co používáme každodenně, jako misky a jiné.
Jak mě to napadlo? Potřebovala jsem vypadnout pryč z města, odjela jsem na týden k jednomu známému co se snaží žít v souladu s přírodou dle indiánských tradic...zprvu jsem si říkala, že mi to nic nedává, obdivovala jsem u něj tibi krystalky, které jsem viděla poprvé, pač jsem znala osobně jen kombuchu, líbilo se mi, že tam má ještě pec na oheň, připomnělo mi to dětství u dědečka na chalupě, taktéž i nádobí, takové jako selské, ze začátku jsem si říkala, to bych nemohla mít doma, to není můj vkus, a že by to moje děti hned roztřískaly, proto přece máme doma vše z plastu včetně talířů, pak jsme se bavily o tom, že plastové talíře pouští pěkné svinstvo, když se do něj dá horké jídlo, třeba polívka, tak mi to šrotovalo v hlavě, že na tom vlastně něco je a už jsem pomalu přemýšlela, že jak se vrátím domu, že něco budu chtít změnit a že se musím podívat co se kde a za kolik prodává, abych to nahradila místo plastu. Měla jsem týden v přírodě na to, abych si uvědomila co vlastně chci a dalo mi to víc než jen toto, kromě zvířat které tam byly a to že děti byly víc v klidu, když mi ten známý řekl, že i když je věc stejná tak nevyzařuje to stejné, tak mi došlo, že to je vlastně pravda a že na tom něco je. Šlo tedy o to, že všem třem dětem jsem dala kožený náramek, aby se nehádaly, tak stejný, tím ale klid nebyl, prostřední z dětí dostal záchvat, že to není ten náramek který chtěl on, že on chce ten co má starší brácha, prvně jsem si myslela, že vymýšlí, že provokuje, ale pak jsme se se známým o tom bavily a mě došlo, že má pravdu, synovi jsem to vyměnila za ten druhý co vypadal stejně a náhle bylo vše v klidu...děti jsou tak citlivé na energie a vybrace věcí okolo nás a je jen na nás jak se k tomu budeme stavět, jestli to v nich budeme ubíjet. Díky za tento pohled. Další zkouškou mohlo být- naučit se říkat NE, jestli jsem uspěla nebo né, no z části, ale né dle mých představ, chce to víc úsilí a tréninku, co jsem se naučila dál, kdo ví kolik toho bude co já vám, ale třeba čeho jsem si vědomá, naučila jsem se neřešit co si o mě myslí druzí, to byl můj veliký problém a ono to najednou šlo a pořád se v tom zlepšuji :)
Když jsem přijela po týdnu domů, začala jsem dávat na hromadu všechno plastové co mám doma, takže talíře, misky, příbory, obrácečky, naběračky, sítka, nálevky no plno toho: Rozhodla jsem se, že něco daruji potřebným a něco prodám, nejsou to jen ty věci z fotek, ale postupně přicházím na další věci, jako třeba když jsem dala pryč plastové příbory a po pár dnech jsem si všimla, že mám i příborník plastový, tak teď sháním čím ho nahradit. Nakoupila jsem místo těch plastových věcí co šlo tak ze dřeva a případně ze skla či nerezy, furt lepší než plast, že jo. A kdo mě zná, ten ví, že já obejdu celé město, abych našla vše co potřebuji za dobrou cenu nebo ve slevě. Takže pár dní pečlivého hledání náhrady a kus práce je za mnou, pak si za pár dní jdu tak do koupelny a co nevidí, hm plasty i tam, ach jo. Na umyvadle stojánek na kartáčky, dávkovač na tekuté mýdlo, podložka na tuhé mýdlo a všechno v plastu, aby to ladilo s koupelnou, ach jo, smutné, pak štětka do wc v plastové uzavíratelné nádobky, krásné a moderní, ale celé z plastu, došlo mi, že změny nejen v kuchyni, ale i jinde bude zapotřebí. V pokoji se zbavit plastových boxů na hračky a příště kupovat radši dřevěné hračky než z plastu, pokud to je v dnešní době reálné a finančně možné, že. A když jsem začala nedávno s minimalismem, spousta hraček plastových šla na charitu. Pár fotek mého nového náčiní, co mi dělá radost :) Došlo mi, že jsem měla v koupelně i prádelní koš plastový, tak jsem ho prodala a pořídila si proutěný, já vím, mohl být bez barvy, ale furt lepší než plast, košík na vyprané prádlo budu vybírat už přírodní, už se na tom dělá. Nakoupila jsem nádobí z keramiky a skla, doufám, že vydrží a děti nerozbijou, mám takovou radost. Dětem se dřevěné lžičky líbí, naběračka je taky fajn a i obracečka ze dřeva, vařečky ty už byly :) Nedávno jsem koupila i celo-dřevěné židle a děti mají poschoďovou postel z dřeva bez chemických mořidel a nátěrů, České výroby. Ještě sehnat náhradu za plastový kýbl :) a už mi zní v hlavě- vědro má ve dně díru, milá Lízo, milá Lízo.... no pořád práce dost a to je mou momentální náplní :) Věřím, že příště už budu zase o kus dál, protože už od jara jsem se posunula tak daleko, jak by řekl můj syn- jedu bomby :D Všem přeji krásný sluníčkový den :) Zdravím všechny čtenáře mého blogu a mou inspiraci- Indiána Jirku, však on ví :) Pa vaše Lesana Katka :)
